Na ten podnik jsem se zadívala se zájmem při jedné z procházek. Jak to, že o Nálevně nevím? Věnuju svou celou pozornost vyhlášeným 4Pokojím na protější straně ulice, že jsem tento míjela? Retro styl dotažený graficky do detailů. Mladé vlídné baby za výčepem mě pobízí, ať ochutnám jejich vlastní pařížák v papíru a Plzeň. Jo, někdy to sem zajdu prozkoumat.

Ten den měli Pařížák jen na chlebíčku. Receptura na pochoutkový salát byla z knihy z roku 1976. Byl peprný a k tomu Plzeň bodla. Rozhlížím se po barevných plakátech, ale furt nechápu hlášky na nich. Mozev v krvi. Vodníkovo sperma. Flusanec. Vzteklej pes. Kominíček. Cesta do pravěku. Drátěnka…Ještě mi nedochází, že je to tím, že jsem v pubertě zatuhla na večírcích u Betonu.

Aha, takže názvy panáků míchaných z božkovských flašek, které jsou nepřehlédnutelně vyštosované za barem. Zelená se smetanou = Vodníkovo sperma. Vaječňák se lžičkou mleté kávy = Kominíček. Griotka s vaječňákem = Mozek v krvi. Vodka, sirup, tabasco = Vzteklej pes. Jo, baví mě vizuál, ale obsah mi drásá vnitřnosti i bez ochutnání.

Nedá mi to a googlím aktuální obsah "zelené". Vyhoukne na mě informace, bez které byl můj život tak prázdný: „Božkov Peprmint nikdy nepiješ sám, ale vždy s těmi, co jsou sami sebou. Chutná báječně samotná nebo jako osvěžující mix. Složení: Cukr, melasový líh, peprnomátová silice, kyselina citronová, barviva: tatrazin E102, brilantní modř E13.“ Moožná je to správný pití určený pro generaci zvyklou na šmoulovou zmrzku, která dostává absťák, pokud se jí nedostává toho správného chemického koktejlu v odrostlejších letech?

Když mi je odtajněna receptura Drátěnky (tuzemák s octem. Pade na pade), odmítám přijmout, že tohle si někdo dá dobrovolně. Barmanka líčí, že jsou zákazníci, kteří se na to pravidelně vrací a v tom se ozve týpek, který si sem přišel na pivo. „Jednou mě na to přemluvili a už nikdy víc. Pozvracel jsem se.“ Řekla bych, že by přesně takhle měla tato kombinace fungovat u všech bytostí, ale viditelně jsou tací, kteří to dají.

Nejsme u konce překvápek. Při pohledu na bar si všímám mini flaštiček Alpy. Jsem jediná, kdo žil v bludu, že Alpu glgá jen pan Sovák na vrzající brnění v Ať žijí duchové? Pokud toužíte po panáku zelené, který si vyladíte Alpou, jste v Nalejvárně na správném místě.

Jako recese dobrý, jenže tenhle koncept je postavený na štamgastech. Ostatně jako všechno v Brně. Prý sem chodí dost studentů. Že nejsem cílovka poznávám nejen podle toho, že pod slovem míchačky chápu pouze míchaný vajíčka.

Uklidním se, neboť je spousta dalších konceptů, které mě míjí, přitom to neznamená, že nemají právo na existenci. Pokud si našli svou cílovku, pak je to koncept úspěšný. Postavili to na retru, líbívé grafice, éčkách a tresti přítulného Božkova. Nebudou první ani poslední.

P.S. Při troše tvořivosti vyčarujete skvělý zelený letní pití z okurky, špenátu, limety a čerstvého koriandru. Promixovat, přecedit (případně odšťavnit) a vrazit do toho podle chuti kvalitní gin (ten umíme v Brně skvěle), tonik a led.