Máte půdu? A mohla bych ji vidět?

Nene, takhle to nezačalo. Když Andrea Hendy zpozorovala, že jsem se přestěhovala na Veveří a baví mě ho objevovat, sama mi napsala, že má klíče od střechy domu, kde žije. Prý mě tam vezme, když by mě to zajímalo To se ví, že jo! Jen mi to pár měsíců trvalo.

Půda to byla pěkná, s tlustým kobercem prachu i ukázkově ozobanou kostrou holuba. Ty houpající se štafle do střešního okýnka jsem dala s vypětím sil. Na střeše už jsem byla. Na rovné široké střeše. Zatímco tady jsem stála kousek od hrany štítu domu na úzkém kovovém chodníčku a úpěnlivě jsem se držela komínu.

Nakonec jsem to díky Andreině suverénnosti pohybu ve výškách vydýchala, pustila komín a mohla se chopit foťáku. Je krásný vidět Brno ze střech. Všechno, co znáte, vypadá jinak. Díky moc, Andreo, za zážitek a další střípek z Veveří!